Nová kamarádka která není ani zas tak u někoho nová.

Taky máte někdy tak neuvěřitelnou chuť něco napsat a po první větě se nakonec rozhodnete se na to vykašlat protože Vás nic nenapadá ? Mě tohle období pronásleduje už delší dobu. Chtěla bych tak hrozně něco napsat, ale pak když si to pročtu si řeknu " Takový bláboly , DELETE! "
Sedím tu znuděná bez nálady a přede mnou stojí hrnek který byl ještě před chvílí až po okraje naplněný čajem a teď se jeho hladina sotva dotýká dna. Sedím tu na té připitomnělé kolečkové židli a jsem znuděná a bez nálady. Když se mě někdo zeptá : "Jak se máš ? " .. ani nevím jak mu mám odpovědět protože to nevím. Mám věrnou kamarádku určitě ji všichni znáte. Ne ? , ale jo každý zná její jméno. No fakt, jmenuje se ... NUDA. Neustále mi klepe na dveře a chce abych se s ní kamarádila, ale já nechci bojuju s ní, ale ta svině mě stejně vždycky přepere. Nutí mě mluvit si sama se sebou většinou si povídám s Rikim (můj psí kamarád), ale už i jeho ta nuda asi dostala. On to řeší spánkem , ale jak to mám řešit já ? Lehnu si do postele koukám do stropu a přemejšlím , po chvíli mě to omrzí tak si jdu poslouchat moje oposlouchané písničky. Ale pak ji slyším jak si lehá vedle mě a šeptá mi do ucha " Stejně ti zase budu dělat společnost já " Hrozně bych se tý svině chtěla zbavit nadobro třeba jen na hodinu vyhodit jí z okna , ale ona je neviditelná a všude se dostane. Třeba teď vedle mě sedí a já ji opět slyším. Strašně ráda bych vypadla z domů šla ven a různě se procházela. Jenže ( to slovo jenže mě je proti srstí , ale použiju ho ) venku je zima , kouknu z okna a co nevidím stromy se kývají ze strany na stranu a já si říká " LÉTO, LÉTO, LÉTO " strašně ráda bych vzala do ruky foťák a vyrazila ven , ale nejspíš bych odletěla. A to by taky nebylo k zahození. Třeba někam kde se zbavím mojí kamarádky a já budu sama a budu moct přemýšlet o věcech na který nemám s ní čas.
Neměla bych tady vysedávat a jít se učit tu němčinu kterou už vlastně i trochu umim , ale já tady vysedávám a nevim co dělat. Když se nudím nikdo mě nenapíše, když něco nutně potřebuju něco dělám nebo chci odejít najednou se všichni nějak spamatují a začnou psát. Teď mě všichni píšou jak se hrozně nudí. Moje kamarádka musí bejt naklonovaná. Jinak si to nedovedu představit. Doufám že ta moje je jen malý klon a ta pravá pronásleduje někoho jiného. Ani jsem Vám nestačila říct že můj blog má jméno. Říkám mu DUCK. No jasný je to na hlavu , ale nechci mu říkat blog. Je to takový obyčejný. Je neděle a já jen čekám na to až bude ráno a já zase budu muset vstávat do školy. Nic jiného mě nezbyde. Pomalu mě docházejí slova a já se s Vámí loučím. Přežíjte to v té škole. Já se o to taky pokusím.